4. Suverenita

Soustavné zpochybňování suverenity států má neblahé důsledky nejen pro vnitřní poměry v Evropské unii, ale i pro vzájemný respekt mezi státy mimo Evropu. Suverenita států patří k pozitivnímu dědictví evropských dějin a patří k základním principům jakéhokoli systému kolektivní bezpečnosti. V systémech kolektivní bezpečnosti komunita států garantuje každému zúčastněnému státu společné záruky, ne zpochybňování jeho suverenity.

Dále pak svrchovanost chrání malé státy proti zvůli silnějších. Monnetův experiment si kladl za cíl řešit vzájemné postavení silných a slabších evropských států, avšak spoléhal na moudrost a osvícenost úředníků. Postupný vývoj však dospěl k současnému stavu, kdy opět silné státy mají formálně i neformálně dominantní postavení, což je v rozporu s původním záměrem. Za takových okolností je návrat k suverenitě nutností. Budoucí spolupráce musí posilovat suverenitu států.

Představa, že oslabováním suverenity států dojde k oslabení nacionalistických tendencí, se nepotvrdila. Připomeneme-li Jungovy výzkumy, spočívá význam suverenity právě v tom, že archetypické bestie zůstávají ve stavu malátnosti a neškodí. Podrývání suverenity může spolupůsobit při probouzení těchto sil.